1 580 m2
Praha
2013
zadavatel: Římskokatolická farnost u kostela sv. Filipa a Jakuba Praha-Hlubočepy a Arcibiskupství pražské
Autor: Filip Landa
Spolupráce: Petr Schwarzbeck, Tomáš Stránský, Martin Rezek (Ateliér Sféra)
stav: soutěžní návrh, 2. sdílené místo
Návrh reaguje na požadavky farnosti i na složité provozní, kapacitní a technické limity (plocha pozemku, požadavky na parking, atd.).
Koncept stavby vychází z vědomí, že lidé se nebudou modlit k architektovi, nýbrž k Bohu. Pokorný přístup a snaha pochopit potřeby farnosti jsou hlavní doménou tohoto složitého úkolu. Projekt pracuje s elementární geometrií, jeho výsadou je výrazová čistota a jeho výsledkem harmonický celek, urbanisticky reagující na sídlištní zástavbu v blízkém okolí a také na normové požadavky týkající se předepsaného počtu parkovacích stání apod.
Základní úvaha je založena na prolnutí těžce racionálního a praktického přístupu na jedné straně s interpretací transcendentní roviny plné symboliky na straně druhé. Úmyslné kontrasty (tvrdá – měkká, přírodní – umělá, racionální – transcendentní) vytvářejí napětí, které dává
tušit, že jde o výjimečnou stavbu. Základní kontrast je artikulován v implicitním výrazovém rozlišení hmoty komunitního centra a stavebních hmot liturgického prostoru a věže. Jedná se o dvě samostatné jednotky se striktně odděleným provozem. Přesto je stavba koncipována jako
jasný a komplexní celek, který v sobě sjednocuje dualistickou konfrontaci dimenze reálné přítomnosti církve ve světě (již zde) a eschatologické dimenze Božího lidu na jeho pouti (ještě ne). Vzepětí „sakrální hmoty“ je chápáno v protikladu k přízemnosti lidských aktivit situovaných do přízemního „soklu“, z něhož věž a liturgický prostor vystupuje.
Materiálové řešení umožňuje vnímat přízemní část jako pokračování navazujícího lesoparku. Okázalá modelace sakrálních hmot zasazených do přírodně pojatého soklu pak působí požadované prostorové napětí.
Situace, urbanistické souvislosti
Objekt kostela je situován na východo-západní ose s oltářem tradičně orientovaným na východ. Tato situace umožňuje vytvořit hlavní vstup do kostela i komunitního centra ze severní strany v logické návaznosti na cestu vedoucí od tramvajové zastávky Poliklinika Barrandov a z druhé strany na ulici Grussova. Před vchodem vzniká veřejné prostranství, které skýtá jistou intimitu pro shromáždění farníků po bohoslužbách nebo pro obřady speciálního charakteru (Průvod při slavnosti Těla a Krve Páně, rozdělání ohně při Velikonoční vigilie s následným průvodem po rampě…). Nejsilnějším momentem celé prostorové kompozice je věž artikulovaná jako zřetelný a jednoznačný protipól k panelové zástavbě v okolí. Věž nesplývá s plochým pozadím přilehlého panelového domu, ale je jasným sémantickým vyjádřením podstaty stavby kostela. Kompozice celé stavby je promyšlenou hrou s dobrou vizuální dostupností věže ze všech možných pozic a úhlů pohledu chodce s výjimkou zadního rohu svatostánku, který disponuje vlastním znamením kříže. Ten zároveň pomáhá přivést světlo do nejdůležitější části interiéru. Kristus – skrze smrt na kříži přináší spásu – světlo.
Komunitní centrum je zaměřeno na společnost. Proto „komunikuje“ se sídlištěm a k neudržovanému lesu se uzavírá. Projekt má ambici katalyzovat v okolí další procesy a pomoci kultivovat blízké okolí stavby. Evangelizační otevřenost je zvýrazněna trychtýřovitými vstupy – dveřmi vysokého řádu – které napomáhají rozbít hmotu a utváří zajímavou modelaci fasády.
Racionální přístup se projevuje ve snaze co nejefektivněji využít plochu celé parcely (na místě nejsou v tomto smyslu žádné regulativy). Koncept je založen na maximálním využití pozemku včetně rafinovaně řešeného parkingu, který se vyrovnává s obtížnými podmínkami a nabízí ekonomicky nejvýhodnější a kapacitně dostatečnou variantu. Ta zároveň umožňuje flexibilní schopnost reagovat na dodatečné požadavky, aniž by došlo k radikálním změnám konceptu. Projekt operuje s otevřenou možností zásadní proměny vyhlášky hl. m. Prahy o obecných požadavcích na výstavbu, k níž by mělo dojít v dohledné době. Kapacitu parkoviště lze operativně zmenšovat či zvětšovat (zapuštěním dalšího mezipatra za pomoci technologie zakladačů parklift). Z ekonomických důvodů je parking pouze částečně zapuštěn do terénu (1,4 m), čímž se daří uspořit téměř třetinu rozpočtu. Díky zapuštění lze do objektu vtěsnat 2 podlaží parkovacího stání při splnění normových podmínek světlé výšky (celkem 26 stání včetně 2 širších pruhů pro handicapované). Druhé podlaží parkingu je vyvýšeno o 1,1 m nad terén. Vjezd do krytého parkoviště je veden dvěma rampami podél věže, nevytápěný prostor je oddělen od lesoparku betonovými lamelami. Projekt operoval s možností zřídit v těchto místech byty, ale to by vyžadovalo situování celého parkingu pod zem. Obě podlaží parkingu jsou obsloužena požárním schodištěm i výtahem. Z těchto prostor lze zásobovat také kavárnu situovanou na východní fasádu k dětskému hřišti. Parkovací prostor je zastřešen intenzivní zelenou střechou, která je kromě jiného výborným izolantem hluku. Keře a skalničky nad parkingem vytvářejí meditační zahradu s venkovní křížovou cestou – viz níže.
Řešení kostela a liturgického prostoru
Projekt splňuje všechny parametry deklarované v zadání stavebního programu. Samotný liturgický prostor je situován nad přízemní sokl komunitního centra do druhého nadzemního podlaží. Je přístupný jak schodištěm z foyer, tak venkovní rampou (vhodné využívat pro bezbariérový přístup, rampa má optimální sklon). Rampa je z vnější strany lemována dřevěnými lištami, které místy vytvářejí konstrukci pro popínavé rostliny. Po rampě se lze ke kostelu a do meditační zahrady dostat i v případě, že komunitní centrum bude zavřené.
Zde se projekt odkazuje na domovskou farnost. Pravidelná nedělní cesta po rampě může ve farnících asociovat podobnou cestu ke zlíchovskému kostelu. Kostel má vchodem oddělenou předsíň pro případnou návštěvu během dne. Přesto se předpokládá uzamykatelnost
branky.
Důležitou součástí farního života se stává již plocha před hlavním vstupem do foyer komunitního centra. Tato plocha může sloužit k obřadům, které probíhají zpravidla venku (např. rozdělávání ohně při velikonoční vigilii). Liturgický průvod se může následně vydat po rampě směrem k hornímu vchodu do kostela. Zelená střecha nad parkingem je koncipována jako meditační zahrada se 14 zastaveními venkovní křížové cesty. Zde je opět využito sakrální symboliky pro znázornění role církve v dějinách spásy. Konkrétní výtvarné řešení je otázkou dalšího vývoje, nicméně předpokládá se vytvoření odpočinkového prostoru u každého zastavení. 8 ze 14 zastavení se zrcadlí ve fasádě kostela. Přepsaná kompozice křížové cesty perforuje do jižní stěny tvary vitrážových oken (výtvarně lze např. ztvárnit 8 blahoslavenství – Kristovo utrpení ze 14 zastavení křížové cesty se přeměňuje v 8 blahoslavenství, Kristus Spasitel).
Liturgický prostor je řešen s ohledem na závěry 2. vatikánského koncilu. Půlkruhové uspořádání se jeví jako optimální z hlediska vnímání církve jako ecclesia zaměřené na společenství, zároveň však neuniká podstata. Zpřítomnění Kristovy oběti se děje pod velkým kruhovým světlíkem. Zástěna za presbytářem v sobě ukrývá schodiště vedoucí ze sakristie k vedlejšímu vchodu do komunitního centra. Uspořádání lavic umožňuje kapacitu pro 208 sedících lidí. Pro soukromou adoraci lze využít adorační kapli u svatostánku pro 15 lidí. Velkoryse pojatý je i presbytář. Systém otevírání a uzavírání zpovědních místností umožňuje na první pohled rozeznat jejich obsazenost. Adorační kapli se svatostánkem lze pomocí posuvných stěn začlenit do hlavní lodi kostela nebo vyčlenit pro soukromou adoraci. Intimitu celého prostředí zajišťuje atrium, do něhož jsou situovány klubovny.
Materiálové a konstrukční řešení
Stavba je provedena z monolitického betonu šalovaného prkny. Téměř celé přízemí je obloženo pravidelným (v místech okenních otvorů nepravidelným) rastrem modřínových lamel. Interiér liturgického prostoru předpokládá užití více dřevěných prvků. Stropní konstrukce kostela je tvořena mohutnými trámy z lepeného dřeva. Vysoká atika umožňuje umístění fotovoltaických článků na střechu.
Zastavěná plocha 1 580 m2
Obestavěný prostor 13 691 m3
počet parkovacích stání: 26
