1 300 m2
Jindřichovice pod Smrkem
2007
Konverze objektu SOHO na komunitní centrum s ubytováním
autorka: Kateřina Landová
stav: studie, bakalářská práce
Historie
Jindřichovice pod Smrkem leží v severních Čechách v Libereckém kraji na území dnešního frýdlantského výběžku. Původní obec byla zničena a vypálena v 15. století při husitských nájezdech. Vesnice byla přestěhována o 1 km dále po proudu Jindřichovického potoka a vesnice byla obnovena. Byla nazvána Heinrichsdorf – Jindřichova ves. Jindřichovice nemají své centrum. Urbanistická struktura se historicky rozvíjela podél břehu potoka. Protékající potok, silnice a železnice jsou páteří obce.
Po 2. světové válce měly Jindřichovice 2 500 obyvatel a místní tovární komplex zaměstnával 3 500 lidí. Jindřichovicím se přezdívalo Malá Vídeň a také dnes připomínají poslední zbytky staveb rozvinutý secesní styl. Železnice byla zavedena roku 1902 a později měla obec šestikolejové nádraží, které dávalo tušit významný dopravní uzel mezi rakouskou Vídní, Pruskem a Pobaltím.
Po válce bylo město poznamenáno řadou nepříznivých okolností, zásahů do struktury města (bourání neobydlených domů) a ztráty pracovních míst. V dnešní době mají Jindřichovice okolo 700 obyvatel. Od konce 90. let minulého století se obec ležící na česko-polské hranici snaží o nový, udržitelný rozvoj.
Současnost
Protibyrokratická vyhláška zakazuje vstup státním úředníkům do Jindřichovic bez předchozího souhlasu místní samosprávy. Obec má vlastní zdroje vody (studny), plánuje se vybudování čističky odpadních vod. Občané mají k dispozici bezplatný bezdrátový přístup na internet a kvalitní knihovnu (Státní cena za nejlepší knihovnu 2003). V obci je vyhrazen areál pro vybudování mezinárodního univerzitního centra. Firma RESEC působící v Jindřichovicích uskutečnila v severní části obce výstavbu dvou moderních větrných elektráren (a pod nimi ekologické informační centrum) a plánuje elektrárnu solární na rekonstruovaném objektu v areálu bývalé továrny UNITEX. Objekt bude využit jednak pro potřeby města i pro řadu aktivit kombinujících bydlení, práci a další komerční využití.
Koncepce energeticky soběstačného území
Obec Jindřichovice pod Smrkem průběžně naplňuje koncepci energeticky soběstačného území na bázi obnovitelných zdrojů energie a energetické koncepce Mikroregionu Frýdlanstko:
S výtopnou souvisejí i lesní hospodářství a zemědělství. Lidé biomasu sbírají po lese, upravují a vozí, lesy se čistí a to má pozitivní dopad na rozvoj agroturistiky na Frýdlantsku, obecně cestovního ruchu a ekonomického růstu tohoto regionu. Přínosem větrné i sluneční elektrárny je navíc i jejich příklad v oblasti osvětové činnosti.
SOHO Jindřichovice
Čtyřpodlažní objekt se nachází v areálu bývalé továrny UNITEX v centru obce. Prostory továrny pod novou sluneční střechou se naplní různými funkcemi. Převažují byty startovní – pro limitované bydlení (okolo 60 m2) – a mezonetové (80–150 m2) v horních podlažích, dále kancelářské prostory pro firmy či instituce, v přízemí prostory pro veřejnost – restaurace, sportovní využití, společenský sál, sídlo firmy RESEC s možností exkurze do prostoru pod solární střechu a vyhlídky nad ní. Rozsah náplní je pestrý, objekt se nachází ve středu obce a průmyslový areál může plnit funkci dnes chybějícího centra. Je uzavřen průmyslovými objekty, které budou postupně rekonstruovány a dostanou nové funkce. Ze severozápadu k němu přiléhá kostel se hřbitovem. Pozemek je rovný, objekt je orientován podélnou stranou přímo na jih, proto je využití střechy pro solární elektrárnu ideální, stejně tak je vhodné pro bydlení s mimořádnými pohledy na panorama Jindřichovického hřebenu (Hřebenáč, 566 m. n. m.). Charakter okolí působí jako průmyslový areál, který do sebe vpustil nové prvky. Zídka přiléhající z jihu se jen lehce rozestoupí, vysoký komín jako nejvyšší dominanta města, nefunkční sklady nahradí zeleň. Jako hlavní prostor je využíván severní dvůr, který musí poskytnout parkovací místa, ale především zůstat dvorem, nádvořím. Z něj vedou vstupy do objektu.
V objektu se nachází 26 bytových jednotek (14 startovních, 12 mezonetových). Všechny byty mají samostatný vstup ze dvora – využívají centrální stávající schodiště uprostřed objektu a k němu nově zbudovaný výtah. Byty jsou alternativou rodinného bydlení. Některé mají nadstandardní obytnou plochu, aby konkurovaly standardu bydlení v rodinném domě.
Nosné konstrukce stávající objektu se skládají z obvodových cihlových zdí (stávající tloušťka 450–650 mm – přidáno 100 mm tepelné izolace zvenku) a železobetonového skeletu, v horních podlažích pak ve stejném rastru dřevěného. Konstrukci střechy tvoří 29 svařených ocelových čtyřúhelníků (profil 170 x 240 mm, stropní příhradová konstrukce 170 x 500 mm) vyztužených v příčném i podélném směru. Na nosné konstrukci bude umístěna nová konstrukce se solárními panely. Nová ocelová konstrukce střechy si vyžádá nové složení stropu a nahrazení dřevěného nosného systému 4. podlaží. Zatížení střechy bude přeneseno do obvodových zdí pomocí železobetonového věnce. 4. podlaží bude bez sloupů předělujících obytný prostor a nabídne volný, ničím nečleněný prostor pro obývání s přiznaným industriálním složením stropu – příhradové nosníky, vlnitý plech. Nová mezonetová nástavba pod solární střechou bude vyzděná, s tepelnou izolací a opláštěním z TiZn plechu. Bude zatěžovat strop, který je na příhradové části svařené trojúhelníkové konstrukce pro solární střechu.
Návrh rekonstrukce objektu naplňuje stávající prostory bez zbytečného narušování konstrukce, která je ve staticky výborném stavu. Vnitřní provoz využívá všech současných tří schodišť, střední jako hlavní přístup ke kancelářským a bytovým jednotkám, krajní schodiště především jako požární.
Materiálové řešení povrchu fasád se předpokládá v provedení klasického omítnutí zděného objektu továrny s přiznanou ocelovou konstrukcí střechy a s ní související bytové nástavby, která bude oplechovaná (falcovaný plech TiZn) s větší mírou prosklení.
Nová podoba továrního objektu balancuje mezi navenek působícím industriálním charakterem a novým vnitřním charakterem objektu, který zcela změnil náplň a poskytuje nové funkce, zábavu, pracovní příležitosti, možnosti trávení volného času, alternativy bydlení, jež jsou v obci nové.
Objekt je z hlediska metodiky PBS čtyřpodlažní, požární výška objektu +9.9 m.
Navržená funkce jednotlivých prostor objektu předurčuje členění objektu do požárních úseků – naznačeno v půdorysech jednotlivých podlaží. Z jednotlivých požárních úseků je možnost úniku do chráněné únikové cesty. Z většiny požárních úseků je možnost úniku více směry (úniky v protilehlých stranách).
V objektu jsou řešeny tři chráněné únikové cesty zabezpečující bezpečnou evakuaci osob a též možnost účinného zásahu jednotek HZS.
V prostřední části objektu je chráněná úniková cesta doplněna o evakuační výtah. Prostory chráněných únikových cest a prostory s vyšší kumulací osob budou vybaveny nouzovým osvětlením. K objektu vede zpevněná komunikace, která svoji šířkou a provedením vyhovuje požadavkům pro zásah.
Podél objektu protéká Jindřichovický potok, jehož koryto bude vyčištěno a nově upraveno (skládaný lomový kamen do betonu). V části nad objektem bude realizováno umělé jezírko o kubatuře cca 50 m3, které bude zároveň plnit funkci vnější zásoby požární vody pro potřeby hašení jednotek HZS.
Objekt bude zásobován vodou ze stávající studny před jižní fasádou. V přízemí ve východní části objektu je umístěna technická místnost s tlakovou vodárnou, trafostanicí, měřiči tepla. Návrh počítá s vybudováním obecní kanalizace s napojením na centrální čističku odpadních vod, která by měla vést souběžně s potokem. Dešťová voda je svedena vnitřními svody do potoka. Z fotovoltaické střechy spadá voda a tající sníh přímo do potoka. K objektu bude přivedeno potrubí dálkového tepla (centrální kotelna na biomasu). V prostorách, kde se shromažďuje více lidí – tedy v restauraci a společenském sále – je při nuceném větrání uvažováno s rekuperací tepla a jsou zde umístěny dvě místnosti na protilehlých stranách volného prostoru.
Fotovoltaika
Orientace střechy je přímo na jih s optimálním sklonem článků pro celoroční provoz 35°.
Fotovoltaický solární systém je tvořen kvalitními plochými fotovoltaickými panely a dalším příslušným zařízením pro výrobu elektrické energie ze slunečního záření. Vyrobená elektrická energie se bude prodávat rozvodným závodům.
Podstatou přeměny je fotoelektrický efekt, kdy světlo dopadající na polovodičový fotovoltaický článek uvolňuje nosiče náboje. Vzájemným působením slunečního záření a hmoty dochází k pohlcování fotonů a uvolňování elektronů. V polovodiči pak vznikají volné elektrické náboje, elektron-díra, které jsou už jako elektrická energie odváděny do akumulátoru, ke spotřebiči nebo do rozvodné sítě. Elektřina se vyrábí nehlučně, bez jakýchkoli pohyblivých součástí a bez vedlejších produktů. Fotovoltaický systém pracuje automaticky, bez obsluhy a bez velkých nároků na údržbu.
Ze solárních panelů se získává stejnosměrná elektřina. Ta se mění na střídavou a dodává do distribuční sítě (většina instalací ve světě). Přeměnu realizuje mikroprocesorem řízený měnič (střídač), který převádí stejnosměrnou elektřinu na střídavou s běžným síťovým napětím 230V, 50 Hz.
Pro manipulaci a opravy solárních panelů je vyhrazen otevřený prostor pod střechou, který po celé délce střechy mezonetové nástavby tvoří technický obslužný prostor.
Energetické zisky
Na 1 m2 dopadne v ČR ročně průměrně 950–1 050 kWh energie. Celková průměrná roční doba slunečního svitu v Praze činí 1 548 hodin. S ohledem na účinnost fotovoltaických panelů a dalších zařízení můžeme z 1 m2 získat ročně 80–120 kWh elektrické energie. Panel o ploše 1 m2 a jmenovitém výkonu 100 W vyrobí za rok 100 kWh elektřiny. Plocha fotovoltaické střechy má čistou rozlohu 1 400 m2. Pokud počítáme s jmenovitým výkonem sluneční elektrárny 140 kW, pak tato sluneční elektrárna vyrobí za rok v závislosti na počtu slunečních dní přibližně 140 MWh.
Bilance ploch
Parkovací místa pro potřeby objektu: 14 bytů 50 m2 – 14 stání
12 mezonetových bytů 80–150 m2 – 20 stání
komerční plochy, kanceláře (1 stání/25 m2) – 32 stání (2 dlouhodobé, 30 krátkodobé, 1 autobus)
celkem 67 parkovacích míst
1. NP:
společenský sál 130 m2
kuželkové dráhy 86 m2
restaurace 190 m2
kuchyně, prostor pro personál 63 m2
wc, šatna, příslušenství 75 m2
kancelář firmy RESEC 120 m2
komerční prostor 120 m2
technická místnost 74 m2
2.NP:
stolky / deskové hry 100 m2
salónek 36 m2
technické místnosti, rekuperace 67 m2
kancelářské prostory 370 m2
3.NP:
startovní byty 761 m2
4.-5. NP:
mezonetové byty 1 390 m2
obslužný venkovní technický prostor pro solární technologii 700 m2
vertikální komunikace 450 m2
celková vnitřní užitná plocha 3 582 m2
venkovní pochozí plocha na střeše objektu 845 m2
_______
poznámka k používaným fyzikálním jednotkám
W = J/s … jednotka výkonu (práce za časovou jednotku)
Wh = 3 600 J používaná jednotka práce
